Třezalka - léčivý čaj i olej

Třezalka tečkovaná je keříčkovitá bylina s jasně žlutými květy, pěstovaná všude na světě. Kvete od června do září; protože rozkvétá v době kolem svátku sv. Jana (24.6), je v některých jazycích (například v angličtině) nazývána „kvítí svatého Jana“.

Listy třezalky jsou jednoduché, vstřícné, celokrajné, přisedlé nebo krátce řapíkaté, bez palistů. Květy třezalky jsou žlutě zbarvené, pravidelné, pětičetné, oboupohlavné, ve vrcholičnatých květenstvích i jednotlivě. Plodem třezalky je tobolka.

Staří Řekové a Římané věřili, že třezalka zahání zlé duchy. Protože rozkvétá v období kolem svátku sv. Jana, v některých zemích se jí říká "kvítí svatého Jana". Dnes je populární především jako přírodní prostředek působící proti depresím.

Z mnoha léčebných možností třezalky jsou na prvním místě nemoci jater a žlučníku, žaludeční vředy, velké množství žaludeční kyseliny, poruchy močových cest a pomočování dětí. Čaj z třezalky je velmi dobrý na nervy – uklidňuje, má příznivý vliv na psychiku, pomáhá se zbavit depresivních stavů, stresu, strachu, úzkostí, neurózy a nespavosti.

Zevně se třezalka používá nejčastěji ve formě třezalkového oleje. Ten je vhodný na různá poranění kůže. Na drobné odřeniny, lehké popáleniny, je vhodný také k léčbě ekzémů, otoků a pohmožděnin. Působí zejména protizánětlivě, podporuje granulaci poškozených tkání, čímž zrychluje hojení poraněné kůže. Nálev z třezalky se také používá k léčbě hemoroidů a to jak zevně, tak vnitřně.

Třezalkový čaj se také používá k léčbě poruch trávicí soustavy. Je vhodné ho pít při poruchách trávení, nechutenství, nevolnosti od žaludku, dále u onemocnění jater, žlučníku, u vředové choroby či při zánětech žaludku a střev. Třezalka také podporuje látkovou výměnu, působí antibioticky a protizánětlivě.